Proč lidé tráví tolik času na sociálních sítích?

O sociálních sítích dnes slyÅ¡el snad každý z nás, a naprostá vÄ›tÅ¡ina má úÄet alespoň na nÄ›které z nich. A není pochyb, že se jedná o skvÄ›lý komunikaÄní prostÅ™edek a také o způsob, jak sdÄ›lovat své myÅ¡lenky, pocity i důležité životní události. AvÅ¡ak, jak už to tak bývá, najdeme zde i odvrácenou stránku celé vÄ›ci.

 

 

Není pochyb o tom, že se na nich mnozí lidé stávají takÅ™ka závislými, a mají v podstatÄ› neustálé nutkání si ověřovat, co nového kdo napsal. V důsledku toho na nich tráví stále více Äasu, a to mnohdy na úrok rodiny, ale i práce Äi Å¡koly. To má samozÅ™ejmÄ› vliv i na jejich vztahy v rodinÄ› a pracovní výkonnost. Obojí klesá, a je jasné, že se nejedná o ideální stav vÄ›ci. ProÄ mu tedy lidé propadají?

 

JednoduÅ¡e proto, že sociální velmi dobÅ™e využívají poznatků z lidské psychologie. Jejich tvůrci velmi dobÅ™e vÄ›dí, jak udržet naÅ¡i pozornost a jak v nás vyvolat základní potÅ™ebu se neustále pÅ™esvÄ›dÄovat, co je nového. Jsou na to totiž velice chytÅ™e.

 

 

V první Å™adÄ› jsou zde reakce. Pokud dáme nÄ›jaký příspÄ›vek, pak chceme vÄ›dÄ›t, co si o nÄ›m ostatní myslí a co říkají. Proto se Äasto díváme, zda nÄ›kdo nepÅ™idal nÄ›jaký komentář, případnÄ› zda jej nesdílel. A obvykle to chceme vÄ›dÄ›t okamžitÄ›, abychom případnÄ› mohli na daný koment zareagovat. Proto také máme na telefonu obvykle nastavené notifikace, které nás na tyto vÄ›ci upozorní.

 

Dále jsou zde algoritmy, které také hrají velkou roli. JednoduÅ¡e Å™eÄeno, nabízí nám obsah, který nás, podle nich, bude zajímat. OvÅ¡em ani zde to není tak jednoduché – vÄ›tÅ¡inou nám nabízí pÅ™esný opak toho, v co věříme. Snaží se nás tak donutit, abychom dané posty okomentovali s tím, že jejich autoÅ™i nemají pravdu, a následnÄ› se v dalších komentářích snažili svůj názor ubránit.

 

Ano, není to příjemné a ani zdravé. OvÅ¡em je to velice návykové. A s tím autoÅ™i tÄ›chto programů poÄítají.