Když se narodí miminko, je to štěstí po všechny kolem něj. Narodí se totiž malinký uzlíček, který je naprosto nevinný, protože miminko nestihlo ještě udělat žádnou zlou věc, maximálně tak v bříšku mohlo ukázat prostředníček, to je tak všechno, a to ani ne úmyslně, ale dospělým to přijde vtipné a dělají si z toho srandu. Miminko a celkově dítě je samo o sobě naprosto nevinná duše a bytost a všichni zlí lidé, kteří z miminek vyrostou, jsou zlé jen kvůli tomu, že je tak rodiče vychovali. Všechno se děje jen kvůli rodičům, jinak by dítě samo o sobě zlé nebylo, ono jen dělá to, co vidí u druhých a u svých blízkých, v tomto případě hlavně u rodičů.
Ale některé děti mohou zlé věci vidět od druhých dětí, zde ale stejně platí to, že za to mohou rodiče, protože ty rodiče to dítě, které je zlé tomuto naučili. A to to pak předalo dalšímu dítěti a tak dále. Za všechno může tedy špatná výchova a vymlouvat si, že to není pravda je trochu sobecké a blbé. Dobrý příklad je, že když se dítě narodí, nebojí se pavouků. Dítě vám klidně do ruky chytí pavouka a vůbec se ho nebojí. Ale jakmile mu ukážete, že se pavouka má bát, začne stejně jako vy ječet a naučí se, že pavouk je něco, čeho bychom se bát měli, přitom to ani není pravda. Je to tak, jak se říká – on se vás bojí mnohem více než vy jeho.
A pokud dítěti ukážete, že je to jen zvířátko a že nic neudělá, tak se nebude bát. Nemusíte na pavouka nutně sahat a hladit ho, on se ani nenechá, ale hold neukazujte dítěti, že se pavouka bojíte. Takhle vznikají fobie. A přeci nechcete, aby se kvůli vás dítě bálo pavouků do konce svého života a mělo z nich hrůzu. Je to zajímavé si toto uvědomit, ale dítě se opravdu narodí naprosto nevinné a bestie z nich děláme my, dospělí. Samozřejmě to není tak šílené, jak tvrdíme. Rozhodně na světě není tolik špatných lidí, jak to asi vypadá. Ale je jich tu stále dost, jinak by neumírali nevinní lidé.
